Nový výzkum provedený odborníky z několika institucí přinesl nečekané zjištění ohledně rizika nákazy klíšťaty v městských prostředích. Studie ukázala, že klíšťata v parcích měst jsou až třikrát častěji nakažena bakteriemi lymeské boreliózy než jejich kolegové z lesů. Tento přelomový výzkum přinesl podrobnější vhled do situace, která má zásadní dopady na veřejné zdraví.
Odborníci z Akademie věd, Státního zdravotního ústavu v Praze a VŠB-Technické univerzity v Ostravě se spojili ve společném úsilí a provedli analýzu klíšťat v několika městských oblastech, která výrazně ovlivňují životní styl obyvatel. Výsledky, které byly zveřejněny nedávno, odhalují alarmující situaci.
Projekt s názvem „Klíšťata ve městě“ má za cíl sledovat výskyt a šíření klíšťat v městském prostředí a potrvá ještě několik dalších let. Otevřená výzva je určena i veřejnosti, která je vyzývána, aby hlásila výskyt klíšťat a nahrávala fotografie těchto parazitů prostřednictvím webového portálu projektu.
V první fázi projektu bylo získáno a analyzováno přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků, stejně jako lesoparků. Téměř polovina z těchto klíšťat byla infikována alespoň jednou z bakterií, které jsou známy pro svou schopnost způsobit onemocnění u lidí.
Nejvýznamnější bylo zjištění, že klíšťata v městských parcích byla nejen častěji infikována než ta z lesů, ale také že nebezpečnost nákazy bakteriemi byla výrazně vyšší. Konkrétně, bakterie způsobující lymeskou boreliózu byly detekovány u 26 procent zkoumaných klíšťat, což je až trojnásobek v porovnání s klíšťaty z lesů.
Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu ze Státního zdravotního ústavu, zdůrazňuje, že městská zeleň představuje vysoké zdravotní riziko, které může být podceňováno. Méně lidí používá repelenty při procházkách v parcích než při výletech do lesů, což zvyšuje možnost nákazy.
Další významným zjištěním výzkumu bylo zjištění výrazného rozdílu výskytu klíšťat mezi různými částmi parků. Části parků, které byly méně udržované, měly větší výskyt klíšťat než ty, které byly pravidelně sekané a udržované.
Závěrem lze říci, že tento výzkum poskytuje důležité informace, které by měly vést k lepšímu pochopení a řešení problému nákazy klíšťaty v městských oblastech. Zavedení opatření pro minimalizaci rizika nákazy a osvěta veřejnosti o tomto problému jsou nezbytné k ochraně zdraví lidí žijících v městském prostředí.
