V rozmanitém divadle přírody se čas od času objevují jedinci zcela odlišní od svých druhových kolegů. S bílou srstí a rudýma očima přicházejí na svět, jejich buňky postrádají pigment. Jedná se o albiny, jedinečné tvory, jež jsou výsledkem jakéhosi „omylu přírody“, jak nazývají odborníci tento fenomén.
Albinismus: Jak vzniká?
Při vzniku albinismu dochází ke spontánní mutaci genu, jehož úkolem je produkovat barevné pigmenty. Tyto mutace vedou k absenci pigmentace, což má za následek bílou barvu srsti a červené oči. Avšak tito světlí tvorové se často stávají snadnou kořistí pro predátory, neboť v přírodě jsou příliš nápadní.
Zvířecí svět albínů
Nejznámějším albínem v říši zvířat byla gorila známá jako Sněhová vločka. Tento vzácný jedinec strávil svůj život ve španělské zoologické zahradě, kde se stal otcem řady potomků, avšak žádný z nich nezdědil jeho unikátní vzhled.
Další zajímavostí jsou zvířata, která mají bílou srst, ale tmavé oči či jiné části těla. Tato mimikra jim pomáhá lépe se maskovat ve svém prostředí, například polární medvědi nebo lišky mají světlou srst, ale tmavé či černé prvky, které jim pomáhají v arktickém prostředí.
Melanismus: Jeho opakem je melanismus, který způsobuje nadměrné množství tmavého pigmentu, melaninu. Tento jev se často objevuje u jaguárů a levhartů, kteří mají černou srst.
Albinismus v lidské populaci
Albinismus není omezen pouze na živočišnou říši, ale vyskytuje se i u lidí. Odhaduje se, že se vyskytuje přibližně u jednoho jedince na sedmnáct tisíc narozených dětí po celém světě.
Albinismus a melanismus jsou zajímavé fenomény přírody, které nás přimějí přemýšlet o rozmanitosti a proměnlivosti života na naší planetě.
