Švédští vědci z univerzity v Lundu provedli revoluční výzkum v oblasti aerodynamiky létání u zvířat, který může změnit náš pohled na to, jak se ptáci a další tvorové poprvé dostali do vzduchu. Vědci změřili takzvaný „povrchový efekt“ létání u netopýra vodního a jejich zjištění nám poskytuje důležité poznatky o tomto ohromujícím jevu.
Výzkum, vedený biologem Christofferem Johanssonem a jeho týmem, odhalil, že let v blízkosti rovného povrchu šetří zvířatům dvakrát více energie, než se dříve předpokládalo. Tento „povrchový efekt“ je způsoben tím, že povrch země nebo vodní hladiny funguje jako aerodynamické „zrcadlo“, které zvyšuje vztlak pod křídly zvířat. Ptáci a netopýři tak těsně nad zemí (nebo vodou) spotřebovávají méně energie na vzlet a udržení se ve vzduchu.
Tato studie nejen posiluje naše chápání aerodynamiky letu u zvířat, ale také podporuje jednu z teorií o zrodu létání. Zjištění naznačují, že zvířata by mohla začít létat na zemi, při běhání a vyskakování za kořistí. Postupně by se vyvinuly jakési před-křídla, které umožňovaly běžet rychleji a skákat výš. Tento vývoj nakonec vedl ke vzniku skutečných křídel a umožnil zvířatům létat.
Tato revoluční studie nám přináší nové pohledy na evoluci létání u zvířat a otevírá dveře k dalšímu výzkumu v této fascinující oblasti.
